Výzvou je se vůbec zorientovat, porozumět a naplnit požadavky české legislativy, která je sama o sobě velmi složitá. Neustále musíme sledovat změny, a ty následně zapracovat tam, kde je potřeba. Celý proces komplikuje administrativa, která je místy zcela zbytečná. Velkou mezeru vidím v edukaci veřejnosti. Lidé často ani neví, jak se jim počítá mzda, jak je to legislativně s dovolenou nebo jak má vypadat obsah pracovní smlouvy.

Já jsem lidumil a rozhodně nejsem fanoušek amerického způsobu zaměstnávání. Za mě je jen dobře, že náš stát a EU vytváří tlak na zaměstnavatele a zavádí takové výzvy, které ve finále napomáhají bezpečnějšímu pracovnímu prostředí – například takzvaný whistleblowing.

Aktuálním tématem je zákon o whistleblowingu a samozřejmě konsolidační balíček vlády. Firmy napjatě čekají, jak moc se jich rozhodnutí vlády dotknou. O kolik benefitů pro zaměstnance firmy přijdou? Jak to ovlivní jejich pozici na pracovním trhu? Bojí se i nespokojenosti a pobouření zaměstnanců. Specifické výzvy a opomíjené oblasti se v každé společnosti liší. My ve Slevomatu máme štěstí, že naše office managerka s týmem myslí úplně na všechno. Jako HR business partner se ta do legislativy nedostávám úplně na denní bázi.

Jako největší výzvu vnímám, aby byla legislativa pro zaměstnavatele přehledná. Poslední roky přinesly řadu pravidel, které nám říkají, co musíme hlídat, kolik papírů je třeba vytvářet, co všechno máme evidovat. Nejsem zastáncem toho, aby se vytvářely zákony pro zákony – což se v poslední době děje. Výsledkem je situace, která není dlouhodobě udržitelná, navyšuje firmám náklady a zpomaluje jejich schopnost reagovat na požadavky trhu. Navíc podle mě činí ze zaměstnavatelů vykořisťovatele a ze zaměstnanců lidi, kteří neumějí samostatně přemýšlet. Podobný problém, který bude v budoucnu určitě potřeba vyřešit, můžeme vnímat například v souvislosti s délkou pracovní doby, freelancerů a nastavení pracovních poměrů.

Největší výzvou je neznalost a složitost celého právního systému. Hlavně ve firmách, kde se pracuje na více směn nebo v nepravidelném provozu. Musíte se perfektně orientovat v často složitém zákoníku práce, nebo mít k ruce advokáty, specializující se na pracovní právo. Každý trochu rizikový krok je dobré konzultovat. Právníci vám nastaví zrcadlo a vy můžete vyhodnotit, zdali riziko chcete, nebo nechcete podstupovat.

Když jsem působil u společnosti Microsoft, spolupracoval jsem s lidmi z více než 40 zemí. Legislativa se v celé řadě zemí zcela lišila, a my se s tím museli poprat. Výrazně se různí nejen kontinenty, ale třeba i různé části Evropy. Zmínil bych například odlišnost mezi CEE (Central & Eastern Europe) a WE (Western Europe).

Legislativní výzvy si spojuji hlavně s obdobím během pandemie, kdy byl celý svět naruby a každý týden vycházely nové vyhlášky. Bylo tehdy skutečně těžké se v nich zorientovat a vše udělat správně. Podobná situace ale doufám už nikdy nenastane. V souvislosti s legislativou mě ještě napadá, jak těžké je v současné době s minimální nezaměstnaností dodržovat platné předpisy – především ty, které se týkají odpracovaných hodin za měsíc. Sami zaměstnanci totiž někdy chtějí pracovat více a mít větší výplatu. V některých regionech jsou navíc přesčasy zaměstnanců pro provoz přímo nezbytné, jelikož chybí zájemci o práci. Podobné téma se před nedávnem projednávalo ve sněmovně ve spojitosti s lékaři.